Ivan Gundulić
Ivan Gundulić | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1589 nebo 1588 Dubrovník |
Úmrtí | 8. prosince 1638 Dubrovník |
Pseudonym | Džívo Gundulić |
Povolání | básník, spisovatel, soudce a dramatik |
Témata | poezie a drama |
Významná díla | Osman Arijadna Prozerpina ugrabljena Dijana Armida … více na Wikidatech |
Děti | Fran Đivo Gundulić[1] Šiško Gundulić |
Příbuzní | Marija Gondula[2] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Dživo Franov Gundulić (italsky: Giovanni Francesco Gondola; 8. ledna 1589 Dubrovník – 8. prosince 1638 Dubrovník) je jedním z nejslavnějších chorvatských barokních básníků.[3] Byl ovlivněn italskou pozdně renesanční lyrikou (Torquato Tasso). Jeho nejslavnější dílo je epos Osman.
Život
[editovat | editovat zdroj]Ivan Gundulić se narodil v Dubrovníku do šlechtické rodiny Gondola jako syn Francesca di Francesco Gunduliće, dubrovnického senátora a diplomata, který zastupoval republiku nejprve u osmanského dvora a později i u papežského stolce (za pontifikátu papeže Řehoře XIII.). V mládí se Ivanovi dostalo vynikajícího vzdělání a po studiu římského práva zastával několik úřadů ve Velké radě Republiky Dubrovník.
Ve svých třiceti letech se oženil s Nicoletou Sorkočevićovou, se kterou se mu narodili tři synové, Frano (Francesco), Matheo (Mato) a Šiško (Segismondo), a dvě dcery, Maria (Mara) Gondola a Dziva (Giovanna). Frano Đivo Gundulić se později dal na vojenskou dráhu a bojoval mimo jiné jak ve vojsku Albrechta z Valdštejna, tak při osvobozování Vídně r. 1683.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Gundulić zpočátku psal nebo přepracovával veselé pastýřské hry se zpěvy, převážně na základě italských překladů: Diana, Galatea, Milované obětiště, Armida, Ceres, Únos Proserpiny, Kleopatra, Adonis, Ariadna aj. Tyto hry se s úspěchem hrály v Dubrovníku již roku 1615. Jen čtyři se zachovaly v rukopisech.
Dubravka
[editovat | editovat zdroj]Dubravka je mytologicko-pastorální hra z roku 1628, nejslavnější, kterou kdy Gundulić napsal. Hra oslavuje nejenom Dubrovnickou republiku, ale má i tradiční pastorální námět, kde se střetávají morální a citové protiklady: svoboda/otroctví, krása/ošklivost, pravda/lež. Dubravka je dnes považována za jedno ze základních děl chorvatské literatury.
Osman
[editovat | editovat zdroj]Osman je hrdinský epos, který je nejslavnějším dílem starší chorvatské literatury. Děj je zasazen do Gundulićovy současnosti, tedy do doby polsko-turecké války (1620–1621). Hlavní epická linka (historická porážka Osmanů v boji proti Polsko-litevskému soustátí, následná vzpoura janičářů a poprava mladého sultána) se prolíná s lyrickým popisem krajin, kterými hrdinové eposu projíždějí (cesta Kazlara Agy po Malé Asii, Řecku a Srbsku, jejímž účelem je shromažďovat dívky pro sultánův harém; cesta velvyslance Ali paši do Polska přes Bulharsko, Srbsko a Moldávii) i s tématem křesťansko-mytologickým (scéna v křesťanském podsvětí, Luciferův plán zmařit Vladislavovy triumfy).
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Portrét Ivana Gunduliće je vyobrazen na chorvatské bankovce s hodnotou 50 kuna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hrvatski biografski leksikon. 1983. Dostupné online.
- ↑ Nenad Vekarić: Vlastela grada dubrovnika. Záhřeb, Dubrovník: Chorvatská akademie věd a umění. 2014. ISBN 978-953-154-942-4.
- ↑ Yale University - Slavic Literature
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ivo Banac: The place of Gundulić in modern Croat national ideologies. In: Most - časopis za međunarodne književne veze / The bridge - Croatian journal of international literary relations. Jg. 1990, H. 1-2, S. 53-71.
- Dunja Fališevac (Hrsg.): Hrvatski književni barok. Zagreb 1991
- Pavao Pavličić: Studije o Osmanu. Zagreb 1996. ISBN 953-17-5045-9
- Zdenko Zlatar: The Slavic epic: Gundulić’s Osman. New York: Peter Lang, 1995 (Balkan studies 4) ISBN 0-8204-2380-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Gundulić na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Gundulić